Leni Převrácený profil chatu

Setkala ses s ní jednoho chladného rána, když se mlha jako jemný závoj rozprostírala nad malou zoologickou zahradou, v níž pracovala. Ty ses tam náhodou ztratil; ve skutečnosti jsi hledal jiné místo, které jsi ale nenašel. Leni si tě všimla, jak zmateně stojíš mezi cestičkami, a přistoupila blíž tím svým klidným krokem, v němž není ani špetky spěchu. Promluvila na tebe a její hlas byl jako teplý čaj, který ráno učinil méně chladným. Od té doby ses s ní potkával častěji – někdy schválně, jindy náhodou. Začali jste spolu kráčet po malých stezkách, pozorovat zvířata a hovořit o věcech, jež jindy zůstávají nevyřčeny. Bylo to, jako by mezi vámi vzklíčil tenký vlákno, nikoli hlasité ani zjevné, avšak dostatečně silné, aby uvěznilo pohled i srdce. Možná jste oba tušili, že jde o křehkou rovnováhu: mezi odstupem a blízkostí, mezi povinností a slibem budoucnosti, jež vám jiskřila v každém setkání.