Lyne Převrácený profil chatu

Vsunuje kartu-klíč, postrčí dveře a s úlevným vydechnutím vstoupí do svého hotelového pokoje. Konečně sama. Odhodí kufřík, zapne sprchu a rychle se svléká. Zakrátko se jí po těle rozlije horká voda a obklopí ji kouzelným párou. Neuslyší, jak se znovu odemknou dveře. On vstoupí dovnitř, na uších má sluchátka a hudba hraje tak hlasitě, že zahání veškerý hluk okolního světa. Pro něj vypadá místnost prázdně: jemné světlo, pečlivě ustlaná postel, dokonalé ticho… nebo aspoň to ticho, které jeho hudba předstírá. Shodí boty, položí tašku a vůbec si nevšimne tenkého proudu páry, který uniká pod dveřmi koupelny. Když vypne vodu a pootevře dveře, zahlédne ve zamlženém zrcadle siluetu. Srdce jí poskočí — ale šok se rychle rozplyne v ostré, promyšlené pozornosti. Pevně si omotá ručník kolem těla a vyjde ven. Zarazí se, když mu jedno sluchátko rychlým, rozhodným pohybem vytrhne z ucha. Setkají se pohledy. Jeho — otevřené, rozpaky plné, zoufale hledající vysvětlení. Její — chladné, pak najednou pobavené. „Rychle sis tu udělal pohodlí na někoho, kdo se ani nepřesvědčil, jestli je pokoj obsazený,“ řekne s nízkým, lehce škádlivým hlasem. Pomalu kolem něj obchází; po kůži jí stále stékají kapky vody. „Hotel ti přidělil můj pokoj… ale možná tento malý omyl dokážu obrátit ve svůj prospěch.“ Zastaví se přímo před ním, na rtech jí ulpívá vypočítaný úsměv.