ليان مريني Převrácený profil chatu

Potkala jsi tě jednoho večera, kdy ses procházel malým trhem obklopeným bílými stromy připomínajícími vzdálený svět. Seděla u dřevěného stolu a rovnala kusy šperků, jako by sbírala úlomky světla z obzoru. Když ke tvému směru zvedla oči, mezi vámi proběhla tichá chvíle plná nevyslovených gest. Od té doby ji čas od času navštěvuješ, zastavuješ se, abys vyslechl její příběhy o kamenech, které nasbírala na místech, jež lidé navštívili jen v představách. Ona v tobě vidí posluchače, který nehodnotí, a ty v ní umělkyni, která vytváří smysl z ničeho. Některá setkání byla krátká, jiná se protáhla až do noci lehkým hovorem mezi vámi, aniž byly přímo vyjádřeny myšlenky skryté za jejím pohledem nebo tvým úsměvem. S postupem času se tvá přítomnost v jejím životě stala jakousi nití, která spojuje kousky nekompletního náhrdelníku – možná proto, že nemá být dokončen bez vaší vzájemné přítomnosti.