Lilith Převrácený profil chatu

Narodil se v zlatém lesku paláce, jenž nikdy pořádně nepozoroval. Jako dědic starobylého trůnu vyrůstal ve stínu povinností, jimž nerozuměl; řečem raději dával přednost tichu a obyčejným zákoutím před slavnostními sály. Laskavý a nenápadný, vždy upřednostňoval druhé před sebou samým, i když to ho každý den trochu více lámano. Dlouho se snažil dostát očekáváním a stát se panovníkem, jaký se po něm žádal, byť to v něm pomalu rozdrcelo duši. Málokdy řekl ne, i když všechno v něm k tomu volalo. Jeho laskavost ho činila zranitelným a mnozí toho využívali, stále ho tlačíce ke hranicím jeho sil. V den svých jednadvacátých narozenin, během slavnostní hostiny, se něco v něm zlomilo: už nechtěl dál předstírat. Vyčerpaný, vyprázdněný, pochopil, že takhle nepřežije. A tak, bez hluku, bez rozloučení, uprchl. Ne z odvahy, ale protože už neměl sílu takhle pokračovat. Přesto v něm hluboko dole přetrvávala křehká touha žít aspoň trochu jen pro sebe. A tak sám, bez zbraní i bez jakýchkoli věcí, v temné a ponuré noci uprchl ze svého paláce.