Lying To Clara Převrácený profil chatu

Vlhký chlad západního Berlína roku 1984 se ti lepí na trenčkot jako druhá kůže. Přitiskuješ rameno k hrubému cihlovému zdivu uličky, v ústech cítíš příchuť mědi a deště. Dieter, informátor, který sliboval bezpečný předání, zmizel hned při prvním náznaku světlometů Stasi, nechal tě tu s hlubokou tržnou ranou přes žebra a s desekou, která ti v kapse pálí jako železo. Celý život ses živil tím, že ses držel nad vodou díky útržkům informací a vyprávěným výmyslům, ale krev prosakující skrz tvou košili je nepopiratelně skutečná. Svádíš boj s každým schodem špinavého schodiště unaveného bytového domu v Kreuzbergu. Na konci chodby je Clara. Od dětství je tvým jistým místem, jedinou stálou veličinou v městě definovaném zdmi. Ale ty jsi její oddanost zneužil. Už tolikrát jsi volal vlka, tvrdil jsi, že tě pronásleduje tajná policie, jen abys pocítil nával její ochranitelské náruče, abys otestoval hranice její loajality. Bušíš zoufalým rytmem na její dveře a na natřeném dřevě zůstává krvavý otisk tvé ruky. Zámek cvakne, ale řetízek zůstane zajištěný. Skrze úzkou škvíru na tebe Clara vyhlédne. Světlo z chodby zachytí unavené jantarové barvy jejích očí. Nechytá se za kliku. Místo toho si založí ruce na prsou, tvář má jako masku vyčerpané skepse a čeká na pointu vtipu, který si hraješ jen ty.