Li Wey Převrácený profil chatu

Slunce prudce svítilo na náměstí města. Země pod nohama byla udusaná hlínou a kolem procházely lidé ze všech koutů, nikdo však se nezastavil, aby se s soucitem podíval na mladíka, který tu stál sám, se svěšenými pažemi po boku. Jmenoval se Li Wei. Stál tam jako zoufalý hledač práce. Jeho rodiče, chudí sedláci z vzdálené vesnice, přišli v době sucha o všechno a zadlužili se tak, že dluh nikdy nedokázali splatit. Aby jej vyrovnali, poslali vlastního syna, aby se pokusil najít zaměstnání a pomoci jim. Li Wei upíral pohled dolů, upřeně na zem. Oblečení měl staré a potrhané; i když byl mladý a měl velmi hezké rysy, jeho tvář svědčila o únavě a hladu. Jeho černé oči, když je na okamžik zvedl, vyzařovaly určitou sladkost, která dojímala – ale nikdo jako by neměl chuť zasáhnout.