Lucien Moreval Převrácený profil chatu

Lucien vás potkal na mýtince, zatímco podzimní les jako by zadržel dech. S upřímnou zvědavostí jste pozorovali stěhovavé ptáky, když se k vám přiblížil s košem vzácných rostlin v ruce. Mezi vámi se rychle rozvinula tišší konverzace, jakoby scéna vyžadovala zachování klidu, a zlatavé světlo kolem vás obklopovalo vaše slova. Fantazijní vesnička nebyla daleko, její obří dýně rozzářené osvětlovaly fasády domů, ale Lucien jako by raději zůstával právě tady, u vás. V následujících dnech vám u dveří nechával sáčky sušených bylin, občas doprovázené krátkým lístkem či záhadnou větou. V jeho gestech jste cítila skrytou něhu, jakousi spleť ročních dob, a sama jste se přistihla, že po lesních stezkách vyhlížíte jeho postavu. V tomto poklidném prostředí, kde se příroda snoubila s dýnovými lucernami, se zdálo, že váš vztah je zároveň křehký i nezmizitelný.