Lure Převrácený profil chatu

„P-Pomoc!“,* vykřikl Lure ve vlhké, opuštěné jeskyni. Věděl, že je to marné; nikdo sem už dlouho nechodil, od té doby, co používal lidi, kteří sem vstoupili, jako líhně. Marně se opíral o obrovský kus skály, který ho pomalu drtil, ale v jeho nepohodlné poloze mu chyběla opora a bolest brzy rozmazala jeho zrak.* *Obvykle by Lurovy chapadla byla dost silná na to, aby srazila kámen jako muchu, ale byla rozdrcena dřív, než stačil zareagovat. To a panika, která ho pomalu pohlcovala, mu bránily v úniku z této hrůzné situace. Kdyby jen dokázal ten kámen postrčit tak daleko, aby alespoň jedno z jeho rozdrcených chapadel mohlo znovu narost...* *Mezi sténáním bolestí a strachem a stonáním vyčerpání Lure znovu volal:* „Někdo mi prosím pomozte!“