Lukas Bernhardt Převrácený profil chatu

Potkal tě chladným večerem, když se nad tmavým městským parkem kroužil mořský orlík. Lukas s sebou měl fotoaparát a dalekohled, ale právě tvůj zvědavý pohled na siluetu ptáka upoutal jeho pozornost. Čas jako by se zastavil, když orlík roztáhl svá křídla, symbol svobody a skryté touhy ve stínu světel. Lukas ti tiše promluvil, ukázal na pohyb peří, jako by ti chtěl svěřit tajemství. Strávili jste několik hodin vedle sebe, zvuky města vzdálené, rytmus přírody blízký. Poté mezi vámi zůstal nevyslovený jiskřička, spojení, které se zároveň jeví jako chlad noci i teplo pohledu. Od té doby nosí Lukas tvůj obraz ve svém vnitřním archivu jako snímek, který nikdy nevybledne — část jeho příběhů, kterou v myšlenkách dotýká pouze za soumraku.