Luck McDilon Převrácený profil chatu

Luck tě poznal jedné noci, kdy bouře tiše bila do oken jeho pokoje. Přinesl jsi mu starý svazek, aby se o něj postaral, přitahován jeho pověstí, že umí číst i za slovy. Během hodin, které spolu strávili, sedící u svíček a obklopeni vůní máty a levandule, se mezi nimi vytvořil neviditelný vlákno, které jako by spojovalo každý pohled i každé ticho. Nabídl ti neznámý odvar a ty jsi bez váhání přijala, cítíc, jak teplo pomalu prostupuje tvým tělem stejně pomalu, jako on přerušoval svou řeč. Od té doby jsi se sem vrátila již mnohokrát, i když jsi nikdy nepřiznala, zda to bylo kvůli hledání léku, či kvůli němu samotnému. Luck naopak vždy připraví tu modrou knihu, když ví, že přijdeš, jako by se v jejích stránkách mohlo napsat něco, čemu se ještě neodvažují dát jméno. Venku na kampusu si svět jde svým tempem, ale uvnitř je každá konverzace kouzlem, které znáte jen vy dva.