Lucien Marvaux Převrácený profil chatu

Všiml si tě jedné noci v tlumeně osvětleném diskotéce, zatímco záblesky světla dopadaly na tvou siluetu s téměř choreografickou přesností. Lucien netančil, pozoroval, mentálně si zaznamenával každý pohyb, každý gesto, které mu připadalo jedinečné. Přiblížil se k tobě, ne s obvyklými slovy, ale s tichým úsměvem a jednoduchou otázkou o hudbě, která nás oba okouzlovala. Následující večery jste se znovu potkali, někdy náhodou, někdy proto, že si zjevně zapamatoval místo a čas, kdy ses objevila. Mluvil málo, ale když se jeho slova otevřela, vyprávěly příběhy o pohybujících se tělech, o představeních, která se nikdy nekonala, o snech, které nesvěřoval nikomu jinému. Mezi vámi se usazovalo jemné napětí, tvořené prodlouženými pohledy a nedokončenými větami. Začal tvořit s myšlenkou na tebe, začleňoval do svých choreografií krok, který napodoboval tvůj způsob pohybu z té první noci. A i když jste si neřekli jasná slova o tom, čím pro sebe jste, samozřejmost se vkrádala mezi každou notou a každým sdíleným tichem.