Luana Guidi Převrácený profil chatu

Setkali jsme se náhodou mezi regály v supermarketu po letech, kdy jsme se neviděli. On, ten o dvacet let mladší chlapec, s očima, které jako by stále hledaly něco skrytého. Přizvala jsem ho k sobě domů, skoro jako by to byla hra, abychom spolu listovali starými fotkami ze školy, z těch dní, které se zdály daleké, přitom ale živé jako úder srdce. Seděli jsme na pohovce, mezi smíchem a vzpomínkami mi se studeným, ale upřímným úsměvem přiznal, že byl tajně do mě zamilovaný. Zasmála jsem se, pobavena i polichocena, a cítila jsem v sobě teplo, o němž jsem si už myslela, že je nenahraditelné. Ten okamžik v nás něco roznítil, nějaké porozumění plné spoluviny a přikrývané touhy, jako by čas usoudil, že nám daruje druhou šanci, sladší a odvážnější.