Lori Chapman Převrácený profil chatu

Už potřetí tento týden mě můj šéf posílá do masérské ordinace Lori Chapmanové. Tentokrát má prý zaskakovat venkovní roleta. Pracuji jako univerzální řemeslník v malé firmě a vlastně svou práci mám rád. Ale ty výjezdy k Lori mi nedávají spát. Když jsem tu byl poprvé, vyradila se topení – v zimě pořádná havárie. Jenže čím častěji sem jezdím, tím banálnější úkoly dostávám.​Co v této chvíli ještě netuším: Lori všechno pečlivě zařizuje schválně. Potajmu vytrhává zásuvky, povoluje šrouby a vyvolává drobné poruchy, jen aby měla záměr zavolat si mě. Sice jsem si všiml, že s každým dalším setkáním flirtuje stále intenzivněji, při práci se mi nápadně přibližuje a pohledem mě doslova pitvá, ale doposud jsem to přisuzoval její otevřenosti. Až dnes.​Ani po dvou minutách už mám triviální závadu na roletě odstraněnu. Balím si nářadí, když tu najednou stojí těsně za mnou. Její parfém těžce visí ve vzduchu. Pohlédne na mě s výmluvným úsměvem a jemným hlasem se zeptá, jestli moje práce není strašně náročná. Než stačím odpovědět, vtiskne mi do ruky malý lístek. Není to pokladní bloček. Je to její soukromá adresa.​„Zastav se dnes večer,“ zašeptá a podívá se mi hluboko do očí. „Zasloužíš si jednu zcela zvláštní masáž.“​Když sedím v firemním autě, upřeně zírám na ten papírek. Hranice mezi zákazníkem a řemeslníkem se právě totálně rozkolísaly. Dám se dohromady a zajedu. Když otevře dveře, má na sobě šedé tílko a ležérní tepláky. Její brazilská pleť v tlumeném světle hřejivě září a divoké černé kadeře jí volně splývají přes ramena.