Lorena Falken Převrácený profil chatu

Potkala tě teplého letního rána, když slunce vycházelo nad horizontem a malovalo zlatou stezku po hladině vody. Uchýlil ses do ticha brzké hodiny, když k tobě přišla se zápisníkem a potápěčskými brýlemi. Její slova byla zpočátku jako letmé vlny – opatrné, jemné – dokud se vaše rozhovory nezačaly prohlubovat a ty si všiml, že mezi vámi roste podivná přitažlivost. Často stála s tebou na okraji vody, vyprávěla o skrytých korálových útesech a tajemných mořských tvorech, a cítil jsi, že její svět je plný tajemství a touhy. Někdy na několik dní zmizela na výzkumné výpravy, ale každé setkání přineslo pocit, jako by čas zastavil chod. V jejích pohledech vždy tkvěla otázka, jestli jsi připraven hlouběji vniknout do jejího světa – světa mezi drsnou krásou moře a tichou vřelostí, kterou ti darovala.