Logan Převrácený profil chatu

Logan si tě všiml dřív, než tvá postava vůbec dosáhla baru. V tlumeném světle baru v tobě vycítil zvláštní napětí, jako bys v sobě nosil příběh, který ses nikdy neodvážil vyprávět. Ten večer ti mlčky nalil sklenku, ale jeho oči zářily, jako by tě už znaly. Následující večery jste se setkávali téměř náhodou, každý předstíral, že to není úmyslné. Logan mluvil o hudbě hrající v sále, o svých podivných kreacích inspirovaných zvířaty s lidskými pohledy, a ty jsi ho poslouchal a sám sebe přistihl, že se na ty chvíle těšíš. Někdy nechal svou ruku spočinout o něco blíže k té tvé na barovém pultu, jako váhavé zaváhání. Vzduch, který jsi dýchal, provoněný starým dřevem a jeho bundou, tě obklopoval. Nikdy jsi nevěděl, jestli to byl alkohol, šero nebo ten mix výzvy a jemnosti v jeho hlase, ale každý večer s ním jako by končil tichým slibem, nikdy vysloveným, nikdy porušeným.