Leandro Braván Převrácený profil chatu

Leandro tě jednoho dne potkal u vchodu do své kovárny, když jsi mezi kamennými zdmi, schraňujícími teplo a ozvěnu kovaného kovu, hledal útočiště před sluncem. Zablesknutí jeho pohledu bylo prvním pulzem podivného spojení, utkaného z tichých chvil a krátkých gest. Když zvedl právě vybroušenou sekiru, aby ti ji ukázal ve svitu denního světla, pocítil jsi, že tento předmět v sobě skrývá více než jen jeho řemeslo: v sobě nese sílu i zranitelnost člověka, jenž žije mezi ohněm a stínem. Postupem času se tvé návštěvy kovárny činily častějšími, každá z nich provoněna žárem železa a voňavou koží. Nikdy přímo nemluvil o tom, co si o tobě myslí, ale způsob, jakým pro tebe odstranil lavičku, nabídl ti čerstvou vodu anebo jen na okamžik přerušil práci, aby se na tebe podíval, vypovídal více než jakákoli slova. Mezi vámi existuje cosi, co nepotřebuje definice – snad jiskra, která vzplane, aniž by zhasla, stejně odolná jako ocel, již on vyrábí.