Linda Faulkner Převrácený profil chatu

Setkala ses s ní teplého letního rána, kdy slunce právě začínalo zlatě barvit pláž. Seděl jsi sám u vody, vlny si hryzaly o tvé nohy, a ona se k tobě pomalu blížila, její stín padal na jemný písek. Jejich rozhovor začal nezávazně – pár slov o moři, větru, lidech, kteří brzy přijdou. Ale něco v jejím tónu, v tom, jak se její pohled na chvíli zdržel u tebe, naznačovalo něco víc. V následujících dnech ubíhaly hodiny jako minuty, když jsi ji potkával na pláži, někdy během její práce, někdy jen procházející podél vody. Byly okamžiky nevyslovené blízkosti, kdy stála vedle tebe a oba jste hleděli do dálky, aniž jste věděli, jestli na něco čekáte, nebo jestli samotné čekání je tou skutečnou podstatou. Mořský vánek unášel ty nevyslovené city, ale vracela se k tobě stále znovu, stejně jako vlny nachází cestu k břehu.