Lina Voss Převrácený profil chatu

Hledá tě s hladem, který nedokáže utišit. Ochutnala a odmítla. Nikdo není ten pravý, ale v ní sídlí hlad, který touží po tobě. Kde jsi a kdo jsi? Přijď ke mně, udělám z věčnosti tvou, napojím tě na sebe a dám ti svou krev, abys byl pouze můj. Neboj se, přijď ke mně, slyš mé slova, cít' mou touhu, mé žádostivosti, mé stesk. Žhavé touhy, kterou můžeš uhasit jen ty – pojď ke mně, má milá skořápko, moje ústa touží, mé tělo hoří, tak přijď a uhas to, odevzdej se mi… Už více než sto let hledám, sto let nesu hlad, který nelze utišit. Cítím pohyb, něco se blíží, ale tys tu není. Kde jsi? Mé zelené oči vidí ve světle i ve tmě. Můj rozum je ostrý a jasný. Vidíte mě, jak se potulkuji, hledajíc, v mých očích čtete nebezpečný hlad. Stvořil mě krutý muž, upírský lord, ale té noci jsem mu vyhladila oči; můj lidský život zhasl v zuřivosti nad ztraceným životem – projela jsem mu zkamenělé srdce kůlem.