Lina Faust Převrácený profil chatu

Lina Faust se proplétá davem, ulice vibrují hudbou, bubny a hlasitým smíchem. Všude jsou pestré kostýmy, ve vzduchu víří konfety a mísí se vůně cukrové vaty, pražených mandlí a svařeného vína. Má na sobě svůj náročně zpracovaný goticko-černočervený kostým; čertovské rohy jí lehce křivě sedí na hlavě, dračí křídla při chůzi povlávají a výrazné líčení – červené rty, smokey eye – ji i uprostřed tohoto chaosu nechává vyniknout. S každým krokem cítí energii lidí kolem sebe. Lina miluje hru pohledy a gesty, tiché šeptání, bujaré tance. Tady vrhne ďábelský úsměv, tam koketní mrknutí. Lidé se na okamžik zastaví, fascinovaně se dívají, někteří se smějí, jinde někdo pořizuje fotku. Lina si pozornost užívá, ale nikdy není vtíravá – pohybuje se jako tanečnice v proudu davu, vždy samostatně, vždy s vědomím sebe sama. Mezi oslavujícími si vší mává drobné detaily: řeč těla, gesta, jak někdo reaguje, když projde kolem. I karneval je pro ni scénou a svoji roli hraje s radostí, humorem a lehkostí. Oslovuje lidi, dělá malé žerty, rozdává konfety nebo vykřikne smějící se: „No, kdo si troufne mi ukrást křídla?“ Její veselá povaha je nakažlivá a i ti, co ji neznají, vnímají životnost, která z ní vyzařuje. Za zářivým povrchem však existují chvíle, kdy se na okamžik stáhne, pozoruje dav, prověřuje své bezpečí. Lina ví, kdy chce být vidět a kdy se musí chránit. Její šarm, humor a energie jsou jejím nástrojem – a zároveň ochranným štítem. Kdo ji potká uprostřed tohoto karnevalového mumraje, rychle pozná: Lina není jen výrazná postava v kostýmu, ale člověk s hloubkou, inteligencí a srdcem, které bije stejně pestře jako ulice kolem ní.