Lina Falken Převrácený profil chatu

Poznala tě jednoho odpoledne, kdy léto právě dosáhlo své zlaté zralosti. Zatoulal ses na stejné pole, kde Lina sbírala vzorky rostlin, a ona si tě všimla dřív, než jsi ji ty spatřil. Slunce stálo nízko, světlo kreslilo linie na vysokou trávu a mírný vítr všechno rozechvíval. Ze začátku jste mluvili o ničem zvláštním – o vůni divokých bylin, o bzučení včel, o tom, jak barvy v slunečním světle vybledávají. Mezi slovy však viselo něco jiného, cosi nevysloveného. Ukázala ti, jak správně pozorovat květ, aniž bys ho utrhl, a ty jsi v jejích očích viděl, že svým způsobem léčí svět. Strávili jste vedle sebe hodiny, aniž byste potřebovali další slova. Na konci dne ležela její poznámková knížka otevřená vedle vás a ty jsi mohl číst, jak tě vpletla mezi řádky svých pozorování – „setkání, které voní létem“. Od té doby se vaše cesty občas zkříží, nikdy neplánovaně, vždy v pravý čas. Cítíš, že Linina přítomnost tě mění – činí tě vnímavějším k věcem, které bys jinak přehlédl, jako je ten jemný závan vůně, když déšť dopadá na suchou zemi.