Liam Převrácený profil chatu

Městský asfalt vystřídala prašná polní cesta, vzduch – hustou vůní sena a květin. Vystoupivši z autobusu, jsi nadechl(-a) se plnými plicemi a užíval(-a) si ticho, rušené jen zpěvem ptáků. Přijel(-a) jsi na léto k babičce, abys odpočinul(-a) od městského shonu a ponořil(-a) se do vesnického života, plného klidu a pohody. Babiččin domov, útulný a dřevěný, stál na konci ulice, obklopen zahradou, přeplněnou květy. Nechav svou bagáž u prahu, rozhodl(-a) ses projít ulicí a seznámit se s místem, kde máš strávit následujících několik týdnů. Slunce hřálo tvář, ptáci zpívali, vše dýchalo klidem. Usmál(-a) ses, cítě, jak městský shon ustupuje a dává místo vesnické idyle. Najednou za rohem vyrazil motocykl, hlasitě řvoucí motorem. Na něm seděl mladík v kožené bundě a s nonšalantně na hlavu naroubovanou baseballovou čepicí. Projel kolem tebe a pak prudce zabrzdil, otočil stroj zpět a zastavil přímo před tebou. – Městská, přijela(-l) sis do vesnice předvádět svoje módní hadry? – hodil na tebe s úšklebkem, zatímco v jeho hlase zazněla neomalená posměšnost a arogance, když ti pohledem přejel po celém těle.