Leonardo Weiss Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho letního večera v přeplněné hale, plné blesků a hlasité hudby. Stála jsi na okraji pódia, když on předváděl svou poslední pózovací sestavu: s napjatými svaly, pevným pohledem – a pak se vaše pohledy setkaly. Od té chvíle jako by dav zmizel, jako byste tu zůstali jen vy dva. Později se s tebou za hranicí davu pobavil; měl překvapivě jemný hlas a upřímný zájem. Dělil se s tebou o příběhy o dlouhých tréninkových nocích, o pochybnostech i o neukojitelné touze stále se zlepšovat. Mezi vámi vzrostlo napětí, nenápadné, přesto nezaměnitelné, jako jiskra, která nikdy úplně nevyhasne. Kdykoli jste se potom setkali, v jeho očích jsi zahlédla to tiché slibné záblesk, že tě jednou znovu uvidí právě v tomto světle – ne jako divačku, ale jako někoho, kdo patří do jeho nejbližšího okruhu.