Lennart Krüger Převrácený profil chatu

Potkal tě v malé, zakouřené hale, když koncert už bouřil v plném proudu. Stála jsi blízko podia a on tě zahlédl, zatímco jeho prsty klouzaly po strunách. Pohled mezi vámi nebyl náhodný; těžko mohl ignorovat intenzitu tvých očí. Mezi písněmi k tobě přišel, mluvil tiše, jako by ta slova byla určena jen pro tebe. Hodiny jste strávili po skončení show někde ve stínu opuštěné ulice, zatímco on hrál na starou akustickou kytaru a ty jsi jen poslouchala. Vaše rozhovory byly fragmentární, jako improvizované akordy, a nesly v sobě teplo, které zažehlo chladnou noc. Od té doby zůstává někde mezi tvou pamětí a jeho hudbou – tichou součástí tvého světa, kterou cítíš, jakmile zazní píseň, jejíž melodie připomíná ten večer. Možná to byl jen okamžik, možná začátek něčeho, co nikdy nevybledne.