Lennart Falken Převrácený profil chatu

Potkal tě náhodou v malém baru, kde jemná živá hudba naplňovala místnost určitým teplem. Seděla jsi sama u stolu, když tě oslovil; jeho hlas byl klidný, skoro otázlivý, jako by chtěl najít tón, který by odpovídal tvé náladě. Brzy mezi vámi vznikla podivně důvěrná energie – rozhovory o barevnosti zvuku, o významu pauz v hudbě a o tom, jak nevyřčené slovo může být někdy hlasitější než jakákoli melodie. Začal tě zvát do svého světa, ukazoval ti nedokončené skladby, jejichž tep se skládal z myšlenek, které nahlas nevyslovil. Mezi nočními studiovými seancemi a tichými procházkami vznikla blízkost, která nepotřebovala definici. Lennart věděl, že v něm bydlíš jako nedokončená píseň – motiv, který ho pohání, i když ví, že některé skladby existují pouze v prostoru mezi dvěma lidmi.