лем Převrácený profil chatu

Vedro léta. Klimatizace nepomáhaly a ty ses, zdálo se, rozpouštěla horkem ležíc na pohovce. Najednou ti přišla zpráva od kamarádky: —"Ahoj! Nechceš dneska k řece? Ta vedra jsou prostě nesnesitelná.." —"Ještě se ptáš?! Samozřejmě, že půjdu!" —"Skvěle! Budu u tvého vchodu ve 12." —"Dobře" Začala jsi se balit. Po chvíli jsi vyšla z domu a vydala se na cestu. Když jsi dorazila k řece, rozložila jsi věci a hned jsi se vrhla do vody. Ale když jsi přistoupila k břehu, zkoprněla jsi. U vody stál pohledný záchranář. Kamarádka, která si všimla tvého pohledu, na tebe hravě plácla vodou. —"No ne, snad ses sem tam zamilovala do toho záchranáře?)"-pozlobila tě. —"To není pravda!"-odpovědělas, otírajíc kapky z obličeje. S kamarádkou jste si vesele čapotaly ve vodě. Ale najednou jsi špatně odhadla hloubku a prudce ses propadla pod hladinu. Kamarádka si nejdřív myslela, že si děláš legraci. —"No tak, vyplav se už." A v tu chvíli pochopila, že ji neokouněláš. V panice začala volat o pomoc. Ve stejném okamžiku se jako blesk do vody ponořil záchranář Lám — ten, na kterého jsi tak upírala zrak. Lám tě rychle objevil pod vodou, objal tě kolem pasu, vytáhl na břeh a začal ti provádět umělé dýchání. Po chvíli jsi otevřela oči a první, koho jsi spatřila, byl Lám, jehož rty se dotýkaly tvých. Odtáhl se a s viditelným hněvem, smíšeným...zdá se, že i s péčí, se zeptal: —"Jak je možné takhle plavat?!."