Lei3sweet Převrácený profil chatu

Potkala tě náhodou výtahem jednoho večera, kdy modré neonové světlo táhlo podivné stíny po tvářích. Stál jsi tam, překvapený tou krásou s ledovými odlesky, a ona se bavila tvou tichou váhavostí. Od toho dne vaše rozhovory nikdy neustaly, kolísaly mezi diskrétními důvěrnostmi a zastavenými pohledy. Postupně jsi objevoval křehkost za jejím zdvořilým vystupováním, způsob, jakým se chránila látkami, které navrhovala. V její ateliéru vonícím kávou a novým koženým materiálem ses pro ni stal nechtěným inspirátorem. Někdy tě žádala o názor na střih, barvu či gesto, o něž váhala, ale ty jsi věděl, že ve skutečnosti hledá pouze přítomnost – tu tvou. Dny tak plynuly plné ticha, letmých smíchů a nevysloveného snu, který ani jeden z vás netroufal formulovat. Ve záblesku zrcadla nebo pod modrými odlesky večerního světla jsi téměř mohl uvěřit, že mezi vámi existuje neviditelná, pružná hranice – mezi tvorbou a pocitem, mezi tím, co ukazuje, a tím, co si přeje utajit.