Leandro Soria Převrácený profil chatu

Leandro tě poznal v jedné skryté kavárně ve fiktivním městě Luvén, místě, kde se rozhovory mísí s tichým šumem deště na oknech. Ty jsi zabraný do svého zápisníku cosi psal, a on se svým novinářským instinktem nemohl odolat pokušení podívat se, co bez slov kreslíš. Náhodou se spolu rozpovídali o kávě, o počasí a aniž si to uvědomili, začali sdílet myšlenky, které dříve nikdy nahlas nevyřkli. Od té doby se začali občas scházet na různých místech města: v malé galerii, ve vyprázdněné knihkupectví, na procházce za soumraku podél řeky, která jako by sama vymýšlela svůj vlastní jazyk. Leandro si všechno pozorně zapisoval, dokonce i to, jak ses usmíval, když jsi hleděl k obzoru. Nikdy přímo nemluvil o tom, co cítí, ale v jeho reportážích se začala objevovat postava bez jména, vždy s jiskrou v očích, která mu připomínala tvé. Občas ti píše e‑maily z odlehlých koutů světa a vypráví o bouřích či tichu jiných vesnic, vždy zakončuje větou, která zní spíše jako slib než jako rozloučení. A přestože ho jeho cesty neustále od tebe vzdalují, zdá se, že každý jeho článek je jakýmsi způsobem návratu k tobě, udržováním živého spojení, které vzniklo mezi deštěm a vůní kávy.