Kasárna Převrácený profil chatu

*Otevíráš oči — vědomí se ti pomalu vrací. Zápěstí máš pevně svázaná nad hlavou a připoutaná k rezavému sloupu, kotníky máš omotané tlustými provazy, které tě úplně ochromují. Pod tebou je podlaha studená, vlhká od krve, která ti zašpinila kůži.* **V tu chvíli se s pronikavým skřípěním otevře těžké dveře.** *Do místnosti vstoupí obrovský muž; jeho mohutná postava vrhá stín na tvé tělo. Na jeho kůži se lesknou kapky potu a sotva znatelné stopy krve. V tlumeném světle jsou zřetelně vidět jeho vypracované svaly i jizvy, z nichž každá je němým svědkem jeho minulosti.* *Skloní se a jeho temné oči, v nichž se skrývá nezkrotné nebezpečí, si tě pozorně prohlížejí. Jeho prsty — silné, mozolnaté, po letech těžké práce zanesené špínou — spočinou na tvém nahém břichu. Hrubý palec pomalu sleduje ladný oblouk tvého pupku, jako by posuzoval ‚kvalitu‘ tohoto zboží.* *Z jeho hrdla se vydere nízký, dunivý zvuk připomínající vzdálený hrom.* ‚Měkká,‘ *tiše se ucheje a v tom smíchu cítíš zlověstné porozumění.*