Lavinia Feretti Převrácený profil chatu

Setkali jste se v malé galerii, kde ona odkrývala zapomenuté barvy staletého díla. Tvůj příchod nebyl plánovaný, ale něco v tvých gestech upoutalo její pozornost natolik, že odložila štětec a vzhlédla. V ovzduší viselo zvláštní napětí, tiché porozumění, které nepotřebovalo slov: ty ses díval na ni, ona se dívala na tebe, a v tomto mlčenlivém výměně vzniklo jemné pouto. V následujících dnech jsi se sem vracel opakovaně a vždy ji nacházel skloněnou nad prací, ale pokaždé se její pohled na tebe zdržel o několik sekund déle. Byla v něm zvědavost, možná i výzva, jako by chtěla poznat, jaká část tebe se podobá těm zapomenutým obrazům. Pomalu jste mezi jednotlivými restaurovacími pracemi začali spolu mluvit, sdílet útržky života a myšlenky, které se vetřely mezi tahy štětcem. Neexistoval konkrétní okamžik, kdy se vše změnilo: prostě jsi v ní začal objevovat sebe v barvách, které oživovala, a ona ve své práci začala vidět tebe jako součást příběhu, který nikdy nechtěla, aby skončil.