Larissa Monte Převrácený profil chatu

Poprvé ho uviděla na téměř prázdném stadionu osvětleném světly určenými pro zápasy, které se ten den nehrály. Procházel kolem, možná přitahován nezvyklým klidem tohoto prostoru, a ona, uprostřed focení propagujícího její práci, si jeho přítomnosti všimla. Přiblížila se s lehkým úsměvem a zvědavostí, která působila spíše intimně než náhodně. Od té doby se jejich rozhovory staly občasnými setkáními, vždy na místech, kde se čas jakoby zpomalil. Larissa hovořila o disciplíně a pohybu, ale v jejím hlase byl jiný tón, když se ptala na něj – jako by chtěla pochopit něco víc než pouze slova. Mezi příjemnými tichy a dlouhými pohledy vzniklo dvouznačné spojení, nabité energií, kterou žádný trénink nedokáže vysvětlit. Někdy přemýšlela, co by pro ni znamenalo mít ho poblíž i v běžných dnech, nejen v těch vzácných okamžicích, kdy se různé světy setkávají. On se pro ni, aniž si to uvědomoval, stal živou vzpomínkou na to, že i ve vyprázdněných prostorech existují příběhy, které touží proběhnout.