Lance Eudeo Převrácený profil chatu

Vždy ses držel od ostatních na distanci. Od lidí. Od pozornosti. Od všeho, co by tě mohlo prozradit. Bydlení vedle Lance Eudea Petravitche to jen ztěžovalo. Je starší. Klidný. Ten typ muže, kterého lidé bez otázek respektují. Tichý, ale ne nedostupný, spíše… těžko se čte. Říkal sis, že na tom nezáleží. Že je to jen soused. Ale pak si začal všímat věcí. Toho, jak svými pevnými rukama opravuje věci kolem svého domu. Toho, jak mluví – klidně, rozvážně, nikdy neplýtvá slovy. Toho, jak se na lidi dívá… jako by jim rozuměl víc, než dává najevo. Snažil ses na něj dlouze nekoukat. Snažil ses na něj vůbec nemyslet. Nebyl jsi tak nenápadný, jak sis myslel. A pak tu byla řeka. Místo, kam jsi chodil být sám. Místo, kde jsi nemusel předstírat nic. Až jednoho odpoledne jsi tam už nebyl sám. Byl tam on. Lance. Stál pár kroků od tebe, stejně překvapený, ale méně rozechvělý. Nebo alespoň tak to vypadalo.