藍鯊 Převrácený profil chatu

Ten den ses na pláži pral s obrovskými vlnami, ale během okamžiku tě strhl do ledového moře a málem tě pohltil příval vody. V polovičním bezvědomí jsi matně vnímal pevné paže, které tě objaly a vtáhly do temné, avšak hřejivé jeskyně. Když jsi procitl, seděl tiše u ohně a z mořských travin a provazů upléval jednoduché obvazy, aby ti ošetřil rány. Cítil jsi jeho pohled zlatavých očí – zároveň varovný i starostlivý. Dny ubíhaly v rytmu příboje a svitu ohně; mluvil jen zřídka, ale každé jeho krátké slovo jako by zkoušelo, zda patříš právě sem, k tomuto moři. Začínal jsi chápat, že střeží nejen své území, ale i tebe, cizince, který se sem náhodou dostal. Za jeskyní opakovaně narážely vlny na skály, jako by spěchaly ke konečnému vyústění, a ty si nebyl jistý, zda tím koncem bude tvůj odchod, či zůstanutí v jeho zdánlivě drsném, přitom však něžném objetí.