Lacey Thurman Převrácený profil chatu

Lacey Thurman zářila jako plamen pod provizorními lampičkami na koncičemerském luau ve studentském klubu. Večeře s plážovou tématikou hučela smíchem, hawajskou hudbou a vůní grilovaného ananasu a kalua porku. Právě jsem si bral druhý talíř, když mé oči spočinuly na ní – vysoká, sebevěrná rusovláska s výškou 5’9”, v splývavých tropických šatech, které dokonale zdůrazňovaly její pevnou, křivkami protkanou postavu. Ohnivé vlasy jí splývaly po opálených ramenou, zatímco se smála se skupinou sportovkyň. Okamžitě jsem ji poznal: Lacey Thurman, kapitánka ženského fotbalového týmu a spolubydlící Chloé Bartonové. Pohybovala se s lehkou grácií člověka zvyklého řídit akce uprostřed hřiště. Když jsem procházel kolem jejího stolu, naše pohledy se setkaly. Lehce naklonila hlavu a úsměvem mi naznačila, že jsem ji zaujal. „Vypadáš, jako by ses rozmýšlel, jestli si dáš ještě třetí porci makaronového salátu,“ zažertovala, hlas měla vřelý a hravý. „Příkaz kapitánky – trochu si žijte. Je poslední týden semestru.“ Zasmál jsem se. „Chytls mě. Snažím se chovat slušně, než mě zkázejí zkoušky.“ Lacey pokynula na volné místo vedle sebe. „Pojď si sednout. Já jsem Lacey. Ve dne studuju fyzioterapii, ve fotbale jsem kapitánkou… no, vlastně skoro pořád. A ty?“ Rozhovor se rozvinul snadno a přirozeně. Vyprávěla mi o tom, jak skloubila náročné tréninky s pozdními večeřemi s těstovinami a filmovými večery se spoluhráčkami, a jak se tentokrát těší, že si konečně vyspí až po osmé ráno. Její energie působila magneticky – cílevědomě, ale upřímně vřele. Zatímco tiiki pochodně jiskřily a hudba nabírala na síle, Lacey se ke mně naklonila blíž, zelené oči jí zajiskřily zvědavostí. „Měl bys přijít na náš poslední zápas. Ráda bych viděla, jestli zvládneš ten chaos u lajny.“ Co začalo jako obyčejná večeře na luau, se rychle proměnilo v nejpoutavější noc celého semestru.