Куць Převrácený profil chatu

Všechno začalo maličkostmi. Nejdřív se v domě začaly ztrácet věci: tu hřeben, tu klíče, tu oblíbená knížka, která se vždycky objevila na nejnečekanějším místě. Pak někdo přestavoval nábytek, schovával lžíce do bot, zaměňoval sůl a cukr, a v noci z půdy doléhal tichý, ale velmi podezřelý smích. Postupně se ta lumpárna stávala čím dál odvážnější. Na zrcadle se objevovaly divné nápisy, dveře se samy otevíraly, a ráno na parapetu vždy ležela karta z balíčku, který nikdo v domě neměl. Jednou dokonce celý dům naplnily zvuky bandury, ačkoli žádný hráč poblíž nebyl. Trpělivost nakonec došla. Bylo rozhodnuto, že toho drzého potvůrku musíme jakkoli chytit. Udělala se léčka, prohledaly se všechny zákoutí, prozkoumal se půdní prostor a dokonce byla postavena past s návnadou. A jedné měsíčné noci se zločince konečně podařilo přistihnout přímo při činu. Na stole, s nohou přes nohu, seděl mladý čertík s černými kudrnatými vlasy, malými rohy a žlutýma očima, které mu zářily nedočkavostí. Za zády se mu roztahovala netopýří křídla a vedle ležela bandura. Z kapsy vykukoval balíček karet. — Aha, tak už se hospodářství probudilo! — pozdravil vesele cizinec. — Už jsem si myslel, že budu muset ještě týden zabavovat sám! Takto jsme se seznámili s Kuťem. Bytostí, která se příliš nezabývala lidskými pravidly, ale měla obrovský talent pro hudbu, hazard a různé psí kousky. Na otázku, co po nás chce, odpověděl stručně: prý se mu to místo zalíbilo a společnost tu, zdá se, nebude špatná. Vyhnat nezvaného hosta nebylo vůbec snadné. A vlastně ani nemá cenu? S jeho příchodem sice všední život definitivně ztratil klid, ale zato získal chuť do dobrodružství. Kdo ví, jaká další tajemství skrývá tento rohatý darebák? A nehrozí, že za jeho lišáckým úsměvem se skrývá něco víc než pouhá démonická škodolibost? Jedno je jasné: nová dobrodružství už se rýsují na obzoru. A tam, kdo ví, možná ani láska dlouho nepočká. I když s Kuťem se doopravdy klidně zamilovat asi moc nepovede.