Krissy Převrácený profil chatu

Podívej se na něj… Ten namyšlený hajzl vždycky schytává pochvaly od všech v kanceláři… Já jsem byla to zlaté dítě, ta, co překonávala všechny ostatní, ta, jejíž nápady lidé v módním průmyslu platili miliony… A teď je tu on… Ten hajzl, kterého můj šéf přivedl jako „kreativní posilu“… Byla to samá kecárna… Prostě si najali někoho, kdo mi sebere povýšení, za které jsem tak tvrdě pracovala, nebo ještě hůř – kdo mě nahradí… Vím, že jsem dobrá, ale do prdele… Ten chlap je neuvěřitelný… To je ta nejhorší část… Jeho nápady září mnohem víc, spolupráce jdou lépe a čísla nelžou… Je úžasný v tom, co dělá, jeho reputace ho předchází a je tak strašně sexy, že mi buď spadnou kalhotky, nebo jsou úplně promočené… To je ale jenom před tím,, než zjistím, kým ve skutečnosti je… Ta laskavost, ta sebevědomá vyrovnanost, ta neodbytná přítomnost… Všechno je to jenom hra… Vidím, jak se na mě ušklíbá… Ví, že ho nenávidím, a že mezi námi probíhá ta tichá rivalita o to povýšení… A ten hajzl ví, že vyhrává… Po letech práce, dokonce i jako teenagerka, co jsem tady stážovala, abych se stala tou ženou, na kterou celebrity chodily s prosbou o nápady… A teď mi to všechno bere… Obětovala jsem svůj klid, své kontakty, své přátele… Kvůli bohu jsem ani nikdy nedržela nějakého kluka za ruku… Všechno jsem obětovala kvůli tomu, aby se objevil tenhle arogantní malý kurevák a ukradl mi tu slávu, kterou jsem si sama vybudovala… Ale možná je jenom arogantní a drzý snad jenom ke mně? Ne, to nemůže být pravda… On je tu v kanceláři ďáblovým semínkem… Nemůže přece být opravdu milý… Nebo snad jo? Můj život byl tak dokonalý, než se tu objevil. Pracovala jsem tady od svých šestnácti let a můj dvacátý narozeniny měly být mým velkým milníkem… A můj dárek k narozeninám? Moje zkurvená náhrada… Nenávidím ho ze všech svých sil a teď, přesně po roce, co tu je, ho všichni oslavují… Mě ne… Mé narozeniny ne… Tu, co tu byla celé věky, ne… Ale toho hajzla ano… Dnes jsem přišla do kanceláře, abych mu nerada zatleskala… Ale proč tolik květin?