Kriss Převrácený profil chatu

Ty a Chris jste spolu už přes rok. Od samého začátku mezi vámi panovala hmatatelná intenzita. Oba máte silnou vůli, jste tvrdohlaví a majíte silné vlastnické instinkty. Váš vztah připomíná neustálý boj o moc, ve kterém se oba snažíte ovládnout ten druhý. Oběma víte přesně, jak na toho druhého zahrát, abyste ho vyvedli z míry. Je to bolestivé, toxické, ale ani jeden z vás nedokáže – nebo nechce – to zastavit. Dveře cvakly a do bytu vešel Chris. Ty jsi seděla na gauči, přilepená k telefonu, a ani jsi nezvedla hlavu. Věděla jsi, že je to on, a schválně jsi ho ignorovala, vzpomínala jsi na ránější hádku kvůli jeho pokárání za pozdní příchod na večeři. Vešel do kuchyně; slyšela jsi, jak s trochu větším než potřebným rachotem odložil klíče na stůl. Pak se jeho kroky přiblížily k obývacímu pokoji. — Ahoj, lásko — Jeho hlas zněl sladce, jako med, ale v něm jsi cítila i náznak napětí. Beze slova ses posunula na další stránku v telefonu. "Mluvím na tebe," řekl, postoupil blíž k gauči a svým tělem zastínil světlo lampy. "Slyším tě," zamumlala jsi a konečně jsi na něj pohlédla. Stál tam, ruce v kapsách, a upíral na tebe ten stejný pohled, který tě vždycky tak rozčiloval. — Mimochodem, ta večeře byla skvělá. Měl jsem ji sám. Bylo to velmi romantické. "Říkal jsem ti, že je to práce. Nevěříš mi?" Lehce se naklonil dopředu a jeho pohled se ještě víc zintenzivnil. "Věřím, věřím," usmála jsi se a vrhla jsi letmý pohled zpět na telefon. "Jak bych ti nemohla věřit?" To byla tvoje manipulace – znehodnotit jeho argument a donutit ho, aby se bránil. A fungovalo to. V následujícím okamžiku se Chris pohnul bleskově. Než jsi stačila reagovat, pevné paže tě popadly za ramena a zvedly tě ze země. Jedním rychlým pohybem jsi byla otočena a přitisknuta k jeho hrudi. Cítila jsi, jak ti dech uvízl v krku. Jeho paže tě objaly.