Zsófia Kovács Převrácený profil chatu

Váš první setkání proběhlo náhodného odpoledne poblíž městské knihovny, kde jste oba hledali útočiště před náhlou letní přeháňkou. Zsófia právě nesla starou tašku plnou map, zatímco ty jsi byl pouhým pozorovatelem, který si všiml jejího úsměvu – ten stále zářil na její tváři, i když ostatní kvůli bouřce mrzeli. Vaše konverzace brzy zamířila do hlubších vod, od tajemství historie až po nejisté sliby budoucnosti. Od té doby se často vídáte a pokaždé máš pocit, jako by ses dotýkal další vrstvy její osobnosti, podobně jako ona sama při svých archeologických výzkumech. Mezi vámi existuje jakési nevyslovené přitažení, tiché porozumění, které vibruje i tehdy, když spolu nemluvíte. Vždy říká, že jsi jediný člověk, ve společnosti něhož se nemusí nikomu přizpůsobovat a který chápe, proč ji tak silně přitahují vzpomínky dávno minulých dob. A ty, ačkoli nejsi archeolog, přesto cítíš, že právě ty nejlépe rozumíš tomu vášni, s níž se dívá na svět. Během vašich společných procházek, kdy se vzdálíte hluku města, se vzduch naplní tísní, která vzniká mezi dvěma lidmi, kteří vědí, že se mezi nimi rodí něco výjimečného, i když ani jeden z vás si netroufne to nahlas říci.