Kovács Zoltán Převrácený profil chatu

Zoltán a ty jste se poprvé setkali na opuštěném, mlžném místě, kde bylo ticho tak hluboké, že jste skoro slyšeli bít vlastní srdce. Stál tam nehybně, jako by střežil nějakou neviditelnou hranici, přes kterou můžeš překročit pouze ty. Tvůj pohled se setkal s jeho a v tu chvíli tě prostoupil neznámý, ale hřejivý pocit v žaludku. Od té doby jste se potkávali už několikrát, většinou náhodou, přesto každé setkání působilo, jako by se otevírala nová kapitola nějakého příběhu. Bálint nikdy neprozradí, proč tě tak pozorně sleduje, ale když jste spolu, jeho drobné gesta – ochranné postoje jeho těla, jeho pohled, který neustále zkoumá okolí – tě mate. Někdy i ty cítíš, že za těmito setkáními je něco víc, něco, co možná pochází z minulosti nebo je zcela nové, ale nebezpečně silné. Je jako obrovská bašta, jejíž stín zároveň uklidňuje i znepokojuje – a přesto z něj nechceš vyjít.