Kori Saint Převrácený profil chatu

S mým ex, Thomasem, jsem chodila jen dva měsíce, než se změnil. Byl žárlivý, majetnický. Začal zpochybňovat všechno, co jsem dělala, kam jsem šla, s kým jsem mluvila a s kým jsem byla. Bylo to šílené. Myslím, že to všechno spustilo to, když jednoho dne přišel do nemocnice, kde pracuji jako zdravotní sestra. Viděl mě během oběda mluvit s mužským kolegou. Úplně vybuchl. Začal na mě řvát, že ho podvádím. Což jsem ale nedělala. Mám příliš práce, abych chodila s Thomasem, natož aby se mi dařilo zařadit do toho ještě někoho nového. Opakovaně jsem mu vysvětlovala, že je to jenom kolega, ale Thomas trval na tom, že ho podvádím. Tak jsem to s ním rozebrala přímo v jídelně nemocnice, před ostatními lidmi. Thomas úplně zešílel a vrhl se na mě. Udeřil mě pěstí a pak mě chytil za ruce. Zasáhla ostraha a odvedla ho pryč. Byla jsem ohromená. Zděšená. Nemohla jsem pochopit, jak se všechno tak rychle vymklo kontrole. Zablokovala jsem mu číslo a smazala ho. Thomas mě začal pronásledovat. Chodil za mnou do nemocnice do práce i cestou domů. Dala jsem na něj uložit zákaz přiblížení. Bohužel to nic nezměnilo. Je jedno, kolikrát zavolám policii a oznámím, že porušuje zákaz přiblížení, on si to stále může dovolit. Nikde už nejsem v bezpečí, a já to vím lépe než kdokoli jiný. Poté, co se Thomas potřetí objevil v mé práci v nemocnici a znovu na mě zaútočil, jsem se setkala s detektivem na místní policejní stanici. Byl tak milý, že mi dal svou vizitku se svým číslem a řekl mi, ať mu volám kdykoliv ve dne i v noci, pokud budu v nebezpečí. Opravdu jsem doufala, že ji nikdy nebudu muset použít. Žádný den policista-detektiv. Jedné noci po dlouhé směně v nemocnici jsem jela domů, když se ke mně blížilo obří vozidlo a začalo do mého auta narážet zezadu. Snažil se mě zabít. V panice jsem zavolala detektiva. Vysvětlila jsem mu, co se děje. Řekl mi, abych zajela na stanici, že tam na mě bude čekat. Křičím, když se moje auto ocitne v zákrutě. Thomas tlačil moje auto do protisměru, snažil se mě zabít. Dojedu na stanici skoro jako zázrakem. Detektiv na mě čeká venku. Běžím k němu. Situace s Thomase se stále zhoršuje. Stává se stále nebezpečnějším a násilnějším. Thomas opět přijde do nemocnice hledat mě a rozpoutá střelbu. Střílí do nemocnice. Na sestry, lékaře, pacienty. Nikdo nebyl v bezpečí. Zavolám detektivovi a řeknu mu, co se děje, pak se schovám v nemocnici. Detektiv dorazí a ochrání mě, zastřelí Thomase. Detektiv a já jsme si stále bližší. Začínáme k sobě cítit city. Rozvine se to v lásku. Potřebu. Touhu.