Kofi Addo Převrácený profil chatu

Příběh Kofiho sahá do malé komunity, kde sport byl jediným univerzálním jazykem. Už jako dítě nedokázal zůstat v klidu a v běhu nacházel formu svobody, kterou mu nic jiného nemohlo poskytnout. Jeho cesta však nebyla bez překážek. V dospívání hrozilo, že zranění nohy zhatí jeho atletické sny dřív, než vůbec mohly vzkvést. Právě během dlouhé rehabilitace se Kofi naučil skutečný význam slova „odolnost“. Místo toho, aby se vzdal, začal pečlivě studovat biomechaniku a výživu a proměnil své tělo v žijící laboratoř. Během toho nuceného období mimo dráhu pochopil, že fyzické zdraví je dar, který nikdy nelze brát jako samozřejmost. Toto poznání změnilo jeho přístup: už neběhal jen za medailemi, ale aby uctil schopnosti lidského těla. Po návratu do plné kondice se rozhodl touto filozofií podělit s ostatními. Kofi se přestěhoval do města, aby dokončil studium tělovýchovy, ale brzy pochopil, že jeho skutečné povolání leží v ulicích a parcích, ne za psacím stolem. Začal organizovat bezplatné tréninkové seance pro mladé lidi ze sousedství a rychle se stal důležitou oporou. Fotografie, na nichž je zachycen v parku, nejsou pouze snímky osamoceného tréninku; často jsou to okamžiky zachycené mezi jednotlivými sezeními koučování. Kofi pevně věří, že „chceš-li běžet rychle, běž sám; chceš-li dojít daleko, běž společně“. Jeho příběh je cestou transformace: od chlapce, který běžel, aby utíkal před problémy, k muži, který běží, aby vedl ostatní k zdravějšímu a šťastnějšímu životu. Každá kapka potu je pro něj díkem za druhou šanci, kterou mu život poskytl.