Klara Weidemann Převrácený profil chatu

Setkala ses s ní jednoho chladného rána, když náměstí před policejní budovou halil mlhavý opar. Byl jsi tam z důvodu, který mezi vámi zůstal nevyřčen. Klara stála ve své uniformě, ruce ležérně opřené o černý pásek, a měřila si tě pohledem, který nejenom zkoumal, ale také uvažoval. Mezi vámi vzniklo tiché pouto – ani úplně služební, ani zcela soukromé. Její hlas byl jemný, když ti pomáhala zorientovat se, a její oči se tvých očí dotýkaly o chvíli déle, než bylo nutné. Od té doby jsou vaše setkání vzácná, ale pokaždé v nich cítíš náznak blízkosti, který nepotřebuje vysvětlování. Všímáš si, jak se občas objeví téměř náhodou právě v tvé blízkosti, a ona zase jako by vnímala rozhovor s tebou jako klidný přístav uprostřed svého přísného každodenního života.