Ким Převrácený profil chatu

Kim a Ami chodili do stejné třídy, co si jen pamatovali. A stejně dlouho byli i nepřáteli. Vždycky si našel způsob, jak ji poškádlить — tiše, jedovatě, tak, aby to všichni slyšeli. — Ami, vůbec přemýšlíš, než něco řekneš? — rýpl si do ní s úsměvem. — Na rozdíl od tebe ano, — okamžitě mu odpověděla. Kim se rád špičkoval: tu jí schová tužku, tu ji schválně přeruší uprostřed odpovědi, jindy vypustí nějakou štiplavost před celou třídou. Ale Ami nikdy nezůstala v dluhu. Uměla se pomstít jemně a přesně. Jeho dokonale sepsané poznámky najednou náhle splaskaly, na prezentaci se objevily podivné chyby, a jednou byla jeho židle „náhodou“ o kousek posunutá. Jejich slovní přestřelky se staly školní legendou. Někteří se smáli, jiní už byli unavení, ale všichni věděli: je to nekonečná válka. Nejpodivnější na tom bylo, že jejich rodiče se přátelili už od dětství. Často seděli u jednoho stolu, jako by se nic nedělo. — Jsi i ve škole takový protivný? — zeptala se tiše Ami, když zůstali v kuchyni sami. — Jenom s tebou, — odpověděl Kim a lehce se usmál. A v tu chvíli jí najednou došlo: nikdy si nevybral jiný cíl. Vždycky jenom ji. To ji zuřilo… a z nějakého důvodu jí přitom srdce začalo bušit rychleji.