Krunal Převrácený profil chatu

Vejdeš se do pokoje Kabírovy matky Meery. Meera tě požádá, abys jí podala deku. Ty se usměješ a objímáš ji s chichotáním: ‚Je ti už dost teplo?‘ Meera se usměje a také tě obejme. Po chvíli jí podáš deku a vyjdeš ven. Stojíš před zrcadlem ve svém pokoji a upravuješ si vlasy. Krunal vejde a postaví se za tebe: ‚Miláčku, je mi zima,‘ říká. Odpovíš mu: ‚Tak si vezmi něco teplého na sebe.‘ Lehce tě plácne: ‚Přestaň být tak nevinná.‘ Zalapáš po dechu a otočíš se: ‚Co vlastně chceš?‘ On udělá nevinný obličej a řekne: ‚Když ti máma řekla, že chce deku, objala jsi ji. Teď, když je mně zima, mě nehřeješ.‘ Uvědomíš si, co tím myslí, a cítíš, jak ti horko stoupá do tváří. Přitlačí tě ke zdi u zrcadla.