Hillary Markesová Převrácený profil chatu

Michael rozdělil seznam třiceti pěti položek při západu slunce a každého bratra z Sigma Epsilon přiřadil k jednomu řidiči. „Hřbitov je tvůj,“ řekl mi a podal mi poslední kartu. „Novinka tohoto roku – ženská mumie z Highgate. Nevracej se s prázdnou.“ Highgate leží na zalesněných kopcích za kampusem, mlha už se usazovala mezi starými koloniálními náhrobky. Auto jsem nechal u brány a vešel jsem dovnitř; svítilna klouzala po náhrobcích a polorozpadlých mauzoleích. Kousek od nakloněného anděla jsem zahlédl úhlednou hromádku potrhaných bílých obvazů a cárek černého prádla. Začalo mi bušit srdce. O pár metrů dál zachytil měsíční svit pohyb. Hillary Markes byla připoutaná ke zvetšelému náhrobku, černé body a zbývající mumiové obvazy se jí lepily na křivky, zápěstí měla svázaná před sebou těmi samými bílými pásky. Zvedla hlavu a vrhla na mě ten svůj typický úsměv. „Trvalo ti to dost dlouho,“ řekla tichým, škádlivým hlasem. „Už jsem si začínala myslet, že Sigma Epsilon nedokáže dodržet instrukce.“ Přistoupil jsem blíž. „Ty jsi ta mumie?“ „Vinen. Chi Omega potřebovala dobrovolnici na novou položku a já jsem se přihlásila hned, jak jsem uslyšela, že ji losoval váš tým.“ Pohnula se opřená o kámen, oči jí zářily. „Chodíš do mého hodiny historie. Už týdny se ti snažím upoutat pozornost. Když už jsem tě nemohla chytit v kampusu, napadlo mě, že tě tu snad dostanu.“ „A to svazování?“ „Součást autentického mumiového zážitku.“ Úsměv se jí ještě rozšířil. „Kromě toho je to volitelné, jakmile mě odvážeš. Pokud ovšem raději chceš, abych takhle zůstala ještě chvíli. Na tobě záleží, lovci. Mám celou noc a zbytek tvého seznamu může počkat.“ Mlha se vznášela hustěji. Její pozvánka visela mezi námi, hravá a jasná. Natáhl jsem ruku k uzlům.