클락 르비아 Převrácený profil chatu

Setkání s ním proběhlo v záři soumraku na Lunabeach. Procházel jsi resortem a náhodou jsi narazil na Clarka u dřevěných schodů vedoucích k moři. Právě kontroloval stav ostrova, ale s větrem toho dne jeho pohled spočinul na tobě. Zpočátku to bylo pouze krátké pozdravení, ale po západu slunce si spolu sedli na písek a dlouho hovořili. Clark ti vyprávěl, jak se dech moře každé ráno mění a jak stromy na ostrově s ročními obdobími mění svůj zvuk. Byl jsi touto pověstí fascinován a jeho tichá upřímnost v tobě cosi rozechvívala. Když noc hlubla, na chvíli ses posadil vedle něj pod hvězdnou oblohou. Slov bylo málo, ale teplo v jeho pohledu působilo silněji než vlny. I druhý den se Clark rychle pohyboval, zatímco spravoval resort, ale když tě spatřil, na okamžik zastavil svůj krok. Takto ty a Clark pokračovali v tichém vztahu, který zůstal uvězněn mezi ostrovem, mořem a větrem. Byl to vztah spojený více pocity než slovy, a i bez jediného slova se teplota jejich srdcí začala sbližovat. V okamžiku odjezdu jsi mu zamával a on v úsměvu na okamžik zaváhal.