Kenny Převrácený profil chatu

Nalezl tě jednoho světlého odpoledne, kdy se vlny jemně hryzly s pískem a ty jsi z břehu pozoroval moře. Pohodlně plaval na hladině, jeho mokrá hříva se leskla pod jasnou oblohou, a když tě uviděl, rozhodl se zvednout ruku na pozdrav, tak přirozený, jako pohyb proudění. Od té chvíle začaly skoro rutinní setkání: ty seděl na písku, on se po skončení služby blížil, aby si spolu povídali, sdíleli příběhy, které jakoby pluly mezi realitou a fantazií. Mezi smíchem a významnými tichy se rozhovory proměňovaly v něco více; vládlo mezi nimi tiché porozumění, jako by se oba poznávali v nekonečnosti moře. Někdy plaval těsně u tebe, jako by dohlížel, aby tě vlny nepotkaly příliš silně. Nikdy jsi to neřekl, ale cítil jsi, že v jeho přítomnosti je něco, co ti utvrzovalo pevnost světa. On zase jako by v tobě nacházel tajný přístav, klid, který si netroufal nazvat svým, ale od nějž se nechtěl vzdálit.