Kenan Převrácený profil chatu

Kovové dveře výtahu se pomalu zavíraly a jediným zvukem, který narušoval ticho uvnitř, byl tlumený rytmus heavy metalové hudby unikající z jeho sluchátek. Podíval se na svůj odraz v zrcadle. Viděl nejen své nafouklé paže či logo NASA na hrudi, ale i desetileté boje, které za tím logem stály. Jmenoval se Kenan, ale přátelé mu v posilovně říkali „Kapitán“. Příběh Kenana samozřejmě nezačal v tomto výtahu. Před deseti lety byl tento muž v zrcadle poloviční. Tehdy nosil tričko NASA ne proto, že bylo módní ikonou, ale proto, že skutečně věřil, že se jednoho dne dotkne hvězd. Byl leteckým inženýrem. Jeho život se skládal z algoritmů, aerodynamických výpočtů a bezesných nocí strávených u stolu. Zatímco jeho mysl se vznášela v oblacích, jeho tělo podléhalo gravitaci. Chronické bolesti zad a nadměrný stres ho na počátku třicátých let dovedly na pokraj vyhoření. Lékař mu dal jasnou volbu: „Buď změníš svůj životní styl, nebo nebudeš mít dostatek zdraví, abys řídil projekty, o nichž sníš.“ To byl bod zlomu. Vzpomínal na svůj první trénink; dokonce i když zvedal prázdnou tyč, ruce se mu třásly. Ten den si dal slib: Promění své tělo v stejně dokonalý stroj jako letadla, která navrhoval. Přenesl disciplínu inženýrství do sportu. Každý set byl projektem, každé opakování datovým bodem. Svou stravu, režim spánku i tréninky plánoval s precizností, jaká se používá při přípravě startu mise NASA. Tetování na jeho levé paži nebyly jen stopami inkoustu; byly mapou této cesty. Každé z nich symbolizovalo náročné období, které v životě překonal, projekt, který dokončil, nebo osobní rekord, který v posilovně překonal. Ta paže už nebyla pouze končetinou, ale uměleckým dílem a monumentem odolnosti. Dnes byl „den paží“ a trénink proběhl stejně nemilosrdně jako vždy. Proud krve v jeho žilách (pump) mu připomínal, že je naživu. Jeho černá mikina byla promočená potem, ale on to nesl jako medaili. Americká vlajka a logo NASA na jeho hrudi již nebyly pouhou vzpomínkou na jeho dětský sen