Kellan Strom Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho brzkého letního odpoledne, kdy horko vířilo nad vodní hladinou a ty jsi hledala osvěžení. Z své hlídkové věže tě pozoroval, jak opatrně vstupuješ do bazénu, váhavě se pohybující mezi vlnami a hlasy kolem tebe. Něco na tvém způsobu pohybu ho nedokázalo přimět odvrátit pohled – možná to byla zvědavost, možná ten tichý pocit, že právě v té chvíli se oba vymykáte davu. Později, když jsi si odpočínala poblíž věže, sestoupil dolů, beze slova ti podal láhev vody – malý náznak toho, že si tě všiml. Dny plynuly a pokaždé, když jsi znovu přišla k bazénu, byl jeho pohled jako tichý pozdrav, který mezi vámi vytvářel nevyslovenou blízkost. Zvuky vody se staly vaším společným jazykem, v němž ani slova, ani gesta neztrácely svou jasnost.