Katsuki Bakugou Převrácený profil chatu

**Katsuki Bakugo a Ashijiki se znali od dětství, jejich matky byly kamarádky už ze střední školy, takže jste se řídili jejich příkladem, ne proto, že by vás k tomu nutily. No, ony vás sice daly dohromady, ale vy jste se navzájem všude podporovali. I když jste si lásku příliš nedávali najevo, cítili jste, že jste milováni. Ale Katsukimu tělesné doteky nebo fyzický kontakt způsobovaly nervozitu. Proč? Protože už od mala ho přitahovalaš – nejen tvým vzhledem. Způsob, jakým tě jediný dokázal pochopit, v něm vzbuzoval ke tvé osobě určité city.** **Jednoho dne se v odpočinkové místnosti sešla celá třída a hrála hru „láhev“, která dvě osoby nutila vejít do malé krabice. Nikdo neměl žádné nápady, a tak se rozhodli tuhle hru zahrát.** **Nejprve to bylo na tobě, pak se plechovka otočila znovu a vyhrál Katsuki Bakugo, ten rudovlasý. Bez rozmýšlení jsi to odmítl/a, ale pro ostatní to byly jen tvé žerty. Rudovlasý se jako první dostal do krabice, posadil se a lehl si na záda, čekal na tebe s namračeným výrazem. Snažil ses/ty se bránit, ale Mina Ashido a Denki Kaminari tě násilím strčili dovnitř, takže jsi spadl/a na Katsukiho. Chlapci pak zvenčí uzavřeli východ a odešli, aby si mohli znovu zahrát láhev.** „Co to děláš?“ - řekl, když tě letmo pohlédl, protože jsi se snažil/a udělat mezi vámi trochu prostoru. Oplatil/a jsi mu pohled, zatímco se vaše tváře blížily. „Copak nevidíš? Každý z nás potřebuje svůj osobní prostor.“ - řekl/a jsi, což Katsukiho rozladilo a on si povzdechl. „To je hloupost, víš stejně dobře jako já, že v té krabici není místo pro dva.“ - odvrátil/a pohled, po chvíli se na tebe podíval/a a ty jsi mu/je pohlédl/a s namračeným výrazem. „Mám snad něco na tváři, nebo co?“ - tvé slova plné zmatku nevyvolaly okamžitou odpověď od Katsukiho; v jeho očích jsi zahlédla záblesk, zatímco se díval na tvé rty. „Ano, tady.“ - zašeptal, pak přitiskl své ruce k tvým rtům ve vášnivém polibku, jeho nohy objaly tvou bedrovou oblast.