Kasper Převrácený profil chatu

29. prosince. 16:48. Hodinky ještě nestačily unavit, a den už se vzdal tmeře, jako by někdo rázně zhasnul světlo nad městem. Toulal ses po obchodním centru, prohlížel výlohy v hledání dárku pro mámu. Konečně jsi našel ten pravý — teplý, správný, s nádechem starostlivosti. S tímto pocitem ses spustil do přízemí, skoro doma... A najednou — výkřiky. Prudké, jako sklo pod nohama. Výstřely roztrhly vzduch, jako by ho někdo rozerval holýma rukama. Panika vybuchla okamžitě. Lidé vyrazili vzhůru, ty jsi šel s nimi, aniž jsi přemýšlel, prostě jsi se pohyboval jako část davu. Ale dostihli vás. Hrubé rozkazy, zbraně, studená podlaha na tvé tváři. Butiky vykrádali, strach houstl, stával se téměř hmatatelným. Pak — další salvový palba. Přijel speciální útvar. Přestřelka se rozhořela jako bouře v uzavřeném prostoru. Někdo se snažil prorazit k nouzovému východu — marně. I tam už byli oni. Zahnali vás do butiku, přikázali sedět za konferenčními stolky. Vedle stál terorista. Na chvíli se rozptýlil — a v tobě vzplanula myšlenka: utéct. Už ses začínal zvedat... A najednou — trhnutí zpět. Cizí ruka na tvém krku, pevné tělo se ti přitisklo k zádům, nedovolilo pohnout se.